V termínu 10. 3. – 15. 3. 2024 proběhl v Deštném v Orlických horách zimní výcvikový kurz pro žáky 7. – 9. tříd. Vzhledem k nevyhovujícím lyžařským podmínkám se tentokrát jednalo o kurz turistický. Zúčastnilo se ho 17 žáků a 4 členové pedagogického sboru. Po příjezdu jsme se ubytovali a po večeři na žáky čekal blok seznamovacích a tematických her.
V pondělí jsme se vypravili na pěší výlet ke kostelu sv. Matouše a poté zpátky do vesnice po modré sjezdovce Marta II. Odpoledne nám přišel přednést Mgr. Lukáš Krunčík cestopisnou přednášku o Indii. Po večeři byl v plánu vědomostní kvíz Riskuj s tématikou zimních sportů, pravidel FIS, první pomoci aj. Vítězný tým obdržel pizzu z místní pizzerie Golem. Následně jsme rozehráli turnaj v kulečníku a karetní hře Prší.
V úterý dopoledne jsme vzhledem k vydatnému dešti museli pozměnit plány, a proto jsme na penzionu shlédli dokumentární snímek Efka: nejrychlejší holka ve vesmíru, zahráli si tematické hry a také zábavnou hru Městečko Palermo. Odpoledne jsme vyrazili na kratší výlet k vyhlídce nad Zákoutím, kde jsme cestou navštívili několik bunkrů vojenského opevnění a vyfotili se u Mariánské kaple. Také se vytvořila skupina dobrovolníků, která se po zbytek kurzu orientovala na hledání kešek v rámci celosvětové outdoorové hry s názvem Geocaching. Večer jsme dohráli turnaj v prší a kulečníku a využili místní mini tělocvičnu, ve které jsme si zahráli vybíjenou a fotbálek.
Ve středu nás autobus odvezl na zastávku Šerlich, ze které jsme se vypravili na nejvyšší vrchol Orlických hor – Velkou Deštnou. Tam jsme vystoupali na rozhlednu, ze které se nám naskytnul barvitý pohled na mlhu, která by se dala krájet. To nám ale nevadilo, protože jsme byli plni příjemného pocitu ze zdolaného vrcholu. Zpátky se skupina „kačerů“ (hledači kešek) vypravila hledal další poklady do své sbírky a poté sestoupila po černé sjezdovce, na které se ještě nacházely zbytky sněhu. Následná zastávka v Hotelu Alba na horkou čokoládu byla za odměnu. Druhá skupina se namísto toho vydala krásnou stezkou Luisina údolí zpátky na pension. Večer jsme měli ve společenské místnosti „táborák“, kde nám Richard zahrál na kytaru a zazpívali jsme si několik známých písní. Následovala „židličkovaná“ s úkoly a diskotéka. Paralelně s diskotékou probíhal venkovní průvod světelných mečů, zakončený natáčením krátkých videosekvencí.
Ve čtvrtek jsme se vypravili k Masarykově chatě, ležící u hranic s Polskem. Cestou jsme měli mezizastávku u Šerlišského mlýna, kde jsme si dali výbornou borůvkovou limonádu a poté pokračovali dále. Těsně před cílem nás čekala celkem třetí a také poslední vrchařská prémie, což byla speciální soutěž spočívající v co nejrychlejším zdolání vybraného úseku během naplánované trasy. U polských hranic jsme se vyfotili a zkontrolovali sjezdovku v Zielenieci, na které se již také nelyžovalo. Odpoledne jsme se rozdělili na dvě skupiny. První skupina si šla malovat hrníčky do vyhlášeného Ateliéru Zvonaře a Hrnčířky a druhá skupina navštívila místní workoutové hřiště a stánek s trdelníky. Po večeři bylo na programu dvouhodinové klání v bowlingu ve srubu Karolina.
Páteční a zároveň poslední den jsme se opět rozdělili na dvě skupiny. První skupina se vydala do místního Muzea turistiky, zimních sportů a řemesel. Druhá skupina se vypravila hledal kešky, které se nacházeli na cestě „bunkrovka“. Hledání bylo úspěšné a došli jsme až k vyhlídce nad Ošerovem. Po obědě jsme vyhlásili proběhlé soutěže, rozdali diplomy, ceny a čestná uznaní a připravili se na odjezd do Hradce Králové.
Myslím si, že jsme strávili nezapomenutelný týden na horách plný zážitků, legrace a dobrodružství. Žákům se pobyt dle jejich slov líbil a odjížděli nadšení.
Mgr. Tomáš Dohnanský
